Známé nacistické podzemí. Bývalý sklad pohonných hmot, který je na rozdíl od například Richarda stále přístupný.

Trochu nepovedený urbex. Bývalá německá elektrárna, která v minulosti fungovala dokonce i jako muzeum, avšak v dnešní době je opuštěná. Byť pokud se nepletu, občas se tam stále konají nějaké akce a je zřejmé, že areál je stéle alespoň trochu udržovaný. Měli jsme se tam stavit cestou na rypadlo a měla nás tam provést další parta urbexáků, kteří tam prý už byli a znali cestu dovnitř. Ti se na nás však po návštěvě rypadla slušně řečeno vykašlali a o co víc ani pořádně nedokázali popsat, kudy se dá vstoupit do hlavní budovy. Vydali jsme se tam tedy na vlastní pěst a dokázali prozkoumat jenom část, a to vedlější budovu, kde je ovšem k vidění stará lokomotiva a model celé elektrárny. Jelikož jsme na místo dorazili absolutně bez informací a nebyli si jistí zda areál někdo nehlídá, či jestli se tam nenacházi kamery, nebo čidla a nedokázali najít vstup ze zadní zarostlé části, raději jsme to ve strachu z vysokých německých pokut vzdali s plánem vrátit se jindy a pořádně si předem zjistit co a jak. Toto rozhodnutí se ukázalo, jako velice šťastné, protože v moment co jsme přelezli plot ven z areálu před hlavní bránou už stálo auto německé sekuritky. Pochybuji, že tam byli kvůli nám, kdyby jo už by nás nejspíš chytli, jednalo se asi jen o rutinní prohlídku, ale nerad bych na ně vevnitř narazil.

Mediálně poměrně známé místo, které není těžké dohledat. Sbírku aut jejich majitel nashromáždil už dávno, s úmyslem je postupně renovovat. Kvůli autonehodě měl však skončit na vozíku a od té doby auta stojí bez pohnutí uprostřed lesa, kousek od jeho domu. Místo má neuvěřitelné kouzlo a jelikož se sám zajímám o auta, chtěl jsem se tam podívat už dlouho. Krom toho tam také stojí hned několik už poměrně vzácných a nevídaných kousků, které jsou už bohužel v dosti žalostném stavu

V tomto domě, měl údajně bydlet muž odsouzený za brutální vraždu své manželky. Vražda se podle novinových článků měla stát poměrně nedávno, dům však vypadá opuštěný mnohem déle, takže usuzuji, že v době, kdy vraždil bydlel už někde jinde. To samozřejmě nevylučuje fakt, že dům mohl vlastnit anebo v něm bydlel kdysi dávno. Většina věcí a vybavení zůstala stále uvnitř avšak v domě panuje poměrně velký chaos. Do vrchního patra jsem si kvůli stavu podlahy netroufal vstoupit. Až později jsem se dozvěděl, že má v domě stále fungovat elektřina a v jedné místnosti jde rozsvítit, škoda rád bych to vyzkoušel. Z nějakého důvodu mi příjde, že to vždy místu přidává jakési kouzlo.

Německé rypadlo přezdívané Modrý zázrak. Opět další lokace, na kterou jsem se chtěl už dlouho podívat a minulé léto se konečně podařilo. Prý se už dlouho debatuje o jeho sešrotování, což by byla obrovská škoda, bylo by to krásné muzeum. Zbožňuji opuštěné industriály a stroje a tento obr je snad jediný svého druhu, který stále stojí opuštěný a je bez problému prozkoumatelný.

Starý opuštěný tábor, není příliš zajímavým místem. Tak raději volím návštěvu v noci, kvůli strašidelné atmosféře a ta zde určitě nezklamala.

Byla postavena v polovině 20. let, pro česky mluvící žáky. Cca před 20ti lety došlo ke sloučení místních škol a od té doby chátrá. Z vybavení toho moc nezbylo, ale i tak se jedná o hezké místo k navštívení. Cestou mě bohužel zradil telefon, tak musím použít fotografie co nafotil parťák

nevím, jestli to sem vyloženě patří, ale opuštěné to je a v pár albech jsem ho zde už zahlédl:)

Tentokrát lokace o které nevím vůbec nic. Dost možná bývalá autodílna, soudě podle vyvažovačky kol a bomb od céóčka. Takový malý urbexík na pár minut, ale byl jsem mile překvapen tím, kolik vybavení a poměrně cenných věcí tam zbylo, vzhledem k tomu v jaké je lokalitě. Ze všech urbexů v okolí je rozhodně nejzachovalejší.

Šli jsme sem poměrně na slepo, s informací, že se zde mají nacházet budovy bývalých mrazíren a pivovaru a pod nimi prý velké podzemí. Takhle velké jsme ho však nečekal nikdo. Několik pater sklepů a pod nimi obrovské, staré chodby. Budovy jsou v havarijním stavu, z původního vybavení nezbylo vůbec nic, střecha už dávno na mnoha místech spadla, krom trosek a občasných hromad bordelu zde vlastně nic není. Podzemní labyrint má však úžasnou atmosféru i tak

Za mě opravdu povedený urbex, škoda jen, že jsme po chvíli museli odejít. Podle dohledatelných informací chemička fungovala už od roku 1933, areál je dokonce ještě o něco starší a v budovách ještě před tím sídlily jiné firmy. V posledních letech provozu se zde vyráběly detergenty a odmašťovadla. Ten definitivně skončil v roce 2009, některé části vypadají, že jejich konec přišel o mnoho let dříve.

Jedná se o “pseudo renesanční” zámek, jenž byl někdy za minulého režimu přestavěn na závodní ozdravovnu. Od začátku 90. let byl provozován, jako hotel a to nejspíš do roku 2006. (moc informací jsem o něm nenašel, tak trochu hádám) V roce 2007 byl koupen zahraniční firmou, která ho plánovala přestavět na wellness centrum. Plány však zhatila hospodářská krize a tak hotel (zámek) včetně 2 přilehlých chatek chátrá dodnes…

další, ne příliš zajímavá rychlovka, takový místní průchoďák. Mělo by se jednat o bývalý klášter, jenž za minulého režimu využívala armáda a od té doby chátrá. Pentagram na půdě mu svým způsobem dodává poměrně děsivou atmosféru. A z věžičky je pěkný výhled do okolí.

Tenhle známý urbexový zámek, nacházející se u Mělníka, jsme navštívili už dříve, před tím, než ho koupil nový majitel. To, že už je nejspíš zabezpečený a lidé, co se o něj starají jsou pomerně agresivní, jsme zachlechli už dříve. Dnes jsme se o tom ale presvedčili na vlastní oči. Chtěl bych jen zdrůraznit, že do zámku, kolem kterého jsou cedule se zákazem vstupu jsme z respektu k lidem, kteří se ho snaží zachránit nešli. Ale při naší poslední návstěvě jsme vynechali pár budov nacházejicích se mimo jeho zdi a jelikož dnes byla cesta kolem rozhodli jsme se tam nakouknout. Přišli jsme cestou, po které jsme nemuseli ani přelézat plot, ani přejít kolem cedule se zákazem vstupu (ano viděli jsme ji, ale nacházela se těsně za budovami, do kterých jsme chtěli a zakazovala vstup na “staveniště zámku”. Jelikož ono staveniště nebylo nijak označeno, usoudili jsme za ho označují právě cedule a začína až za nimi) Do budovy jsme vstoupili dokořán otevrěnými dveřmi, prošli pár přístupných místností a v klidu odešli stejnou cestou. ( to jestli jsme tam měli co dělat, nebo ne nehodnotím, myslím, že každý urbexer zná rizika a ví, že se pohybuje na tenkém ledě. Neřeším to, že si majitel hlídá svůj pozemek, to plně chápu. Řeším pouze, jeho chování…) Když už jsme seděli v autě a chystali se k odjezdu přiřítila se dodávka a řidič nás konfrontoval s tím, co jsme tam dělali. Samozřejmě jsme se snažili co nejslušněji omluvit a vysvětlit naší zálibu v urbexu. Bohužel to bylo marné, nenechal nás pomalu ani domluvit. Po chvíli řekl, že pokud nás ještě jednou uvidí, tak nás zmlátí, nebo klidně postřílí, že prý je mu to jedno. Má pořád slušná reakce otázkou, jestli je nutné aby nám zde vyhrožoval smrtí ho přivedla ke křiku a nadávkám do volů. Po naší poslední snaze o zklidnění situace v podobě věty “pardon ale neřvěte na nás” začal vylézat z auta a vše nasvědčovalo tomu, že nás chce konfrontovat fyzicky a ne jen slovně. V ten moment kamarád sešlápl plyn a odjel, což bylo asi nejrozumnější řešení, situace by se jinak akorát víc eskalovala… TÍMTO PŘÍSPĚVKEM CHCI POUZE VAROVAT OSTATNÍ URBEXERY, ABY DO ZÁMKU, ANI JEHO OKOLÍ RADĚJI NECHODILI. Krom našeho, ještě poměrně klidného, incidentu jsem na jedné urbex skupině četl o jiné partě urbexerů, na které tam nejspíš stejný člověk zaůtočil s železnou tyčí. Řekl bych, že to za to opravdu nestojí…

Další noční rychlovka. Domek se totiž nachází na kraji jedné vesničky, která je, stejně jako každá jiná, určitě plná všímavých sousedů. A pobíhat tam v noci s baterkou určitě moc nenápadné není.

Na urbex v noci normálně nechodím, ale tenhle ani nebyl plánovaný. Během nočních toulek okolím jsme narazili na dvojici domků zahalených ve tmě. Očekávání nebylo vysoké a ve finále ani nebylo překonáno, ale vlastní album si asi zaslouží. Koneckonců jsem byl i na “horších” urbexech…

Opuštěný zámeček, zapadlý na konci jedné vesnice jsem měl v merku již loni, dovnitř jsem se však nedostal (ačkoliv, jak jsem dnes zjistil, šachta vedle zámku vedoucí pod zem, kterou jsem minule měl za pozůstatek žumpy a raději do ní nelezl, vedla do sklepa). Dnes, napodruhé se ovšem zadařilo. Vevnitř toho bohužel moc nezbylo, v budově jsou znát začátky nikdy nedokončené rekonstrukce, při které bylo všechno zbývající vybavení vyklizeno. Interiéru tak dominují pouze dva rozladěné klavíry.

Barokní zámek, který je kromě kaple bohužel v dost žalostném stavu

ačkoliv se zde lodě zřejmě už pěkně dlouho neopravují, areál působí, jako stále částečně využívaný. Z jedné z budov je pravděpodobně ubytovna a nachází se zde několik zaparkovaných strojů, které rozhodně opuštěné nejsou. Dostat se do hal je trochu oříšek, nicméně nic nemožného. Krom několika předpokládám lodních motorů a agregátů se zde nachází také 3 velké říční lodě a policejní člun… Nakonec došlo i k výlezu na jeden z jeřábů.

Rozhodně nejzachovalejší místo, které jsem zatím navštívil, z kohoutku stále ještě teče voda a v jedné místnosti lze dokonce rozsvítit světlo. Budova se nachází v těsné blízkosti vrátnice jednoho areálu, ve které stále ještě sedí hlídač, přímo sousedí se stále ještě používanou budovou a okny je dovnitř vidět nejen z areálu, ale také z venku, kde se přes den pohybuje celkem dost lidí, to nejspíš stačí k odrazení vandalů a zlodějů. Některé místnosti jsou sice celé přeházené, v některých by však stačilo pomalu jenom pozametat a nebylo by ani poznat, že jsou již několik let opuštěné..