Kdysi tu bývaly sestry, které po Velké válce vystřídaly jiné sestry a ty tu zřídily penzionát, Chovanky tu studovaly a protože to tu bylo velké, zřídily tu sestry i školku a nedělní školu. Na prázdniny sem braly další děti a staraly se o ně. V této horlivé a bohulibé činnosti pokračovaly bez jakýchkoli rušivých vlivů až do roku 1938, kdy se svět dal do pohybu. Sotva začal školní rok, musely chovanky odjet domů a vystřídala je tu mobilizovaná armáda. Vrátit se mohly po Mnichovu, ale za války to tu spousta komisí chtěla zabrat pro sebe, a tak bylo dojednáno, že tu bude po dobu války starobinec. Po válce zas uprchlíci, ruští vojáci... Po obnově činnosti se v 50. letech opět stáhly nad sestrami mraky, byly přemístěny do pohraničí, kde musely pracovat na polích a mladší v textilce. Po revoluci tu bylo školící středisko a když se objektu chtěl stát zbavit, přišlo se na to, že někomu už patřil, než ho komunisti ukradli. Nakonec tu teda před deseti lety měl začít vznikat hospic, který měl být letos hotový. Posuďte sami...