114 let tu byly ohromné cementárny, které bylo potřeba krmit surovinami. Ty se do tohoto místa původně svážely malodráhou, ale i lanovkou, nebo podzemním pásovým dopravníkem a nakonec normálněrozchodnou vlečkou z okolních lomů. Jak se závod rozrostl i za železniční trať, začala v letech 1911 a 1912 vznikat konstrukce transportního mostu, ve dvacátých letech nahrazena dopravním pásovým mostem. Tudy za trať proudily zásoby vápence k mlýnům slínku, zásobníkům a rotačním pecím. Asi i díky předchozímu zaostalému režimu se tu dochovaly stopy snad všech etap dopravy. Od drtiče místní malodráhy, přes tunely dopravníků z přilehlého lomu, až po zásobníky strusky z železáren, používané na přidruženou výrobu struskových cihel. Siluete rampy pro vysypávání strusky byla vidět skrze stromy. Pro člověka znalého místních poměrů a se zájmem o industriální historii oblasti je to kouzelné místo, ač nový majitel demontoval veškerou technologii a cementárna již až na pár budov neexistuje.