


⚽️Dnes navštívíme stadion, který svým vzhledem připomíná menšího bratříčka Strahovského stadionu. Je přibližně šestkrát menší, přesto dokázal pojmout kolem 40 000 diváků. ⚽️Podobnost se Strahovem spočívá především v jejich monumentální betonové architektuře z 20. století. Oba mají oválný tvar a otevřené tribuny po celém obvodu, které dodnes působí impozantně. ⚽️Spojuje je však i méně lichotivý osud – oba stadiony jsou dlouhodobě zanedbané. Tento je ale, jak sami uvidíte, ve výrazně horším stavu.


⏬️Zní to jako nesmysl. Beton přece neplave. Jenže stejně jako ocelová loď se udrží na hladině díky svému tvaru a vytlačené vodě. A tak se za minulého režimu začalo experimentovat. Ocel byla strategickou surovinou pro průmysl i zbrojení. Po řekách měly remorkéry tlačit železobetonové vany naložené pískem, obilím nebo jiným nákladem. Fungovalo to, ale neujalo se to. ⏬️Jedna z těchto zapomenutých lodí dnes odpočívá na písčitém dně jezera, kde jsem. Nad hladinu vyčnívá už jen malá část trupu. Zub času pomalu rozrušuje beton, až se jednou znovu promění v písek a zůstanou jen rezavé zbytky ocelové výztuže, která mu kdysi dodávala pevnost. ⏬️Jenže je tu jeden háček. Uprostřed jezera leží ostrůvek a dostat se na něj lze jen lodí nebo plaváním. Já si vybírám tu náročnější možnost. Čeká mě přibližně 170 metrů volné vody. Pokud mi vítr nebo proud nezmění kurz, je to nejkratší cesta. Na jejím konci na mě čeká kus zapomenuté historie železobetonová loď, která už dávno doplula do svého posledního přístavu.