Die ehemalige atomare Ruhestätte auf dem Gelände des ehemaligen sowjetischen Stützpunktes besteht aus 2 unterirdischen Gebäuden, in denen bis 1989 Atomsprengköpfe gelagert werden sollten. Laut Internet sind die Objekte vergraben und unzugänglich, aber jemand hat sich die Mühe gemacht, beide auszuschaufeln. Die letzten 2 Fotos zeigen Objekte aus der Anlage.



















Objekty JAVOR 50 / JAVOR 51 / JAVOR 52 Současný stav : Objekt JAVOR 50 - Bílina je zničen a vykraden Objekt JAVOR 51 - Borovno - Míšov /Atomové muzeum Objekt JAVOR 52 - Bělá pod Bezdězem byly zavezeny vstupy z důvodu využívání areálu pro ubytování běženců. V roce 1964 přišlo vedení Sovětské armády (SA) s požadavkem na vybudování utajených skladů pro speciální munici - jaderné hlavice, které by zde byly uloženy a při případném útoku směrem na západ připraveny k výdeji pro pojízdná odpalovací zařízení Sov. armády a ČSLA, a také pro bombardovací letouny obou armád.Útvary jaderných skladů podléhaly přímo Generálnímu štábu v Moskvě - 12. hlavní správě Ministerstva obrany SSSR, která rozhodovala o případném výdeji nukleární munice. Objekty byly naprosto mimo kompetenci velení ČSLA i CGV (Střední skupina sov. vojsk).V této době se ovšem na území našeho státu nenacházely jaderné hlavice a čs. armáda je měla od sovětské armády obdržet až v době zvýšeného nebezpečí.Plán byl vypracován pro tři naprosto totožné komplexy a ty byly v utajení budovány v letech 1966-68 Československými firmami jako Spojovací kabelové útvary pod krycími jmény Javor 50 - Bílina, Javor 51 - Borovno - Míšov a Javor 52 - Bělá pod Bezdězem. Stejné dva objekty byly v NDR, tři v Polsku, po dvou v Maďarsku a Bulharsku.Objekty JAVOR ,byly meziskladiště ,nikoliv sklady! Rozdíl mezi skladem a meziskladištěm je v samotném účelu ..Tedy době uložení materiálu a četnosti výdeje a příjmu materiálu. Běžný sklad slouží k dlouhodobějšímu uložení zbraní ale mezisklad je spíše krátkodobým místem pro uchovávání zbraní ,zjednodušeně myšleno. Začátkem 60'let se situace ve světě rapidně zmenila a tak SSSR přišly s novým zadáním ,nebo spíše s požadavkem na vybudování utajených skladů pro speciální munici - jaderné hlavice.Podle operačního plánu z října 1964 měl Čs. front při plnění úkolů uskutečnit 131 jaderných úderů (z toho 96 provedených raketovými prostředky pozemního vojska a 35 silami letectva). ! ! ! Lhůta předání jaderných hlavic ale činila 18–22 hodin, zatímco raketové vojsko pozemního vojska ČSLA mělo být připraveno k vedení bojové činnosti do 3 hodin. Proto byla v prosinci 1965 podepsána čs.-sovětská dohoda o výstavbě skladů jaderné munice na našem území. V dubnu 1966 začala v rámci akce „Javor“ výstavba speciálních objektů v lokalitách Bílina, Bělá pod Bezdězem a Míšov–Borovno (VVP Jince), které měly obhospodařovat jednotky sovětské armády, maskované jako spojovací útvary.! ! ! V prosinci 1968 Sovětská armáda jako první převzala sklad v Bělé pod Bezdězem a příslušný speciální útvar zaujal své stanoviště v únoru následujícího roku. Uvedené sklady mohl kontrolovat jen starší představitel Hlavního velitele spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy při MNO ČSSR. Zástupci ČSLA do nich neměli přístup. Právě že se nemělo jednat o sklady pro dlouhodobé uložení jaderné munice.Sověti byli vůči všem vždy extrémě nedůvěřiví až paranoidní a ani nám v té době nevěřili,takže si jeli tu linii ,kdy svěřili stavbu utajovaných objektů pro ukládání a montáž jaderné munice ,stavebním útvarům ČSLA ,ale ve chvíli dokončení stavby , sověti vše převzali, chod a údržbu objektů byl v jejich režii a nikoho cizího dovnitř nepustili ,takový malý stát ve státě. Ve sklasdech se měli tyto jaderné hlavice pouze namontovat ,aktivovat a byli připraveny k výdeji do rukou ČSLA a SOVĚTSKÉ RAKETOVÉ BRIGÁDĚ. Popis objektů : Jádrem areálu vždy byly dva železobetonové sklady pod úrovní terénu na 20 m hlubokém betonovém kuželovém základu. Každý z těchto skladů měl dva protilehlé vstupy s vlastní rampou, válečkovým přepravním systémem kontejnerů jaderných hlavic a s dvojicí pancéřových vrat, otevíraných pouze při zavážení a vyvážení kontejnerů. Pomocí jeřábů uvnitř se kontejnery spouštěly na dno hlavní haly, kde byly vstupy do 4 skladovacích prostor. Vstup pro obsluhu skladu byl maskovaným ponorkovým vlezem na vrcholu maskovacího návozu, kde je dnes vysoký les. Každý betonový skladový bunkr měl vlastní studnu s rozvodem vody, rezervní dieselelektrický agregát poháněný šestiválcovým motorem Škoda, systémy filtrace i úplného odsátí vzduchu, rozvod helia, stlačeného vzduchu a odvod odpadových produktů.Míšovský areál má rozlohu 150 ha a uvnitř byl rozdělen na několik bezpečnostních zón s rozdílným režimem vstupu. Hned za bránou je "civilní" sektor, kde se nachází býv. nemocnice, obchod, psinec, strážnice, kulturní sál, vodárna, kotelna, hřiště, škola a školka a bytovky, v nichž bylo ubytováno cca 300 osob, z toho 70 vojáků SA.Nejstřeženější zóna s muničními sklady pro jaderné hlavice byla v zadní části. Byla obehnána dvěma ploty s nepřetržitou strážní službou se psy. Vstup byl pouze pro sloužící skladů. I v samotném skladu byl režim s různým povolením vstupu do prostor skladu.Sovětská vojska opustila objekt v Míšově 4. července 1990. ! ! ! JADERNÁ MUNICE/HLAVICE ,NEBYLY NIKDY SKLADOVÁNY V TĚCHTO OBJEKTECH )z výše popsaných důvodů v textu) ,NEBO ,NIKDY NEBYLO PROKÁZÁNO ANI TEDY VYVRÁCENO ,ŽE SE TAM TY JADERNÉ ZBRANĚ NACHÁZELY ! ! ! NEEXISTUJE ŽDÁDNÝ DŮKAZ ,DOKUMENT ,KDE BY VYLOŽENĚ BYLO NAPSÁNO ,ŽE : ANO ,V ROCE TOHO A TOHO ,BYLY TYTO ZBRANĚ NAVEŽENY DO TOHO A TOHO OBJEKTU A BYLY ODVEŽENY TOHO A TOHO ROKU,podpis odpovědného činitele za tuto operaci atd. ALE NIC TAKOVÉHO NEEXISTUJE ! ! !
In der Nähe wurde nichts gefunden.