Statek stojí uprostřed vesnice. Plot, který ho kdysi odděloval od okolního světa, už dávno zmizel. Dnes tak nic nebrání vstoupit dovnitř. Tedy skoro nic. Cestu mi zkříží jen větve švestek obsypané dozrávajícím ovocem. Právě nastal jejich čas. Jednu utrhnu a ochutnám. Je sladká, šťavnatá a chutná přesně tak, jak mají švestky ze starého venkovského sadu chutnat. Na chvíli zapomínám, že stojím upros...
