Velitelské stanoviště objektu je umístěno ve štolovém krytu s třídou odolnosti III. Kryt má jeden dvouvchodový, jelikož je chráněn masivní stěnou proti tlakové vlně a jeden nouzový východ. Zajímavé je, že nemá odpočinkovou vstupenku. Vedle vstupního portálu jsou další kovové dveře, za kterými se pravděpodobně kdysi nacházel dieselagregát. Co je v nich dnes, není známo a místnost za nimi není zevnitř propojena s budovou. Za protitlakou stěnou jsou u vstupu instalovány dveře TP D-15. Na ně navazuje poměrně dlouhý a zakřivený protitlakový vestibul, na jehož konci se nachází dveře D-7.5 TP. Srdcem VS části bylo bojové velitelské centrum. SBV byl vybaven stoly pro náčelníky jednotlivých skupin a útvarů CO. Každý stůl byl vybaven telefonem. Ventilace vzduchového filtru je zajištěna stanicí typu FVZ-300a s regeneračním a kyslíkovým zařízením a oddělenou prachovou komorou. FVE nasávala vzduch přes dvě odsávací místa umístěná nad budovou v podobě železobetonových hlavic, každá větev měla svou prachovou komoru. Informace jsem čerpal z webu ochranne-stavby.sk V krytu jsem byl sám osobně mockrát a pokaždé je v horším stavu, než co jsem tam byl naposledy. Je to opravdu smutné, ale nedá se nic dělat, kryt je totiz lehce dostupný a tudíž tam chodí hodně lidí. Do krytu se dá dostat pouze nouzovým vchodem, kterým to není moc příjemné. Hlavní vchod je zamřížovaný a nedá se tam dostat. Dokonce se dostanete na druhou stranu mříží pokud využijete nouzový vchod. Kdyby někdo něco věděl o krytech ve Vsetínské zbrojovce něco více rád bych se o nich dozvěděl něco více než o tady tomto. Děkuji předem.

Když jsem přišli před rekreační středisko, říkali jsem si jak se tam dostaneme, ale potom jsme našli u jednoho balkonu díru a protáhli jsem se. Začali jsme pravou stranou kde se nacházeli jednotlivé pokoje. Nad tím byla půda s mnoha věcmi. V levé části, která byla o dost více rozlehlejší jsem našli sklep, výtah, obrovskou kuchyň a plno věcí. Nalezl jsem pár informací: - Okres Vsetín - Telefon 943 37 * - Provozovatel Průmyslové stavby n.p. Gottwaldov - Rok uvedení do provozu 1962 - Poslední rekonstrukce 1981 - Zařízení má charakter rekreační, školící, je též využíváni jako pionýrský tábor, nebo škola v přírodě. - Celkový počet lůžek 150 ve 41 pokojích - 12 dvoulůžkový; 27 čtyřlůžkových; 2 vícelůžkových - Vzdálenost od autobusu a vlaku 4 km od nejbližší obce 3 km - K objektu možno zajet vlastním autem * - Vybavení a služby: - Způsob vytápění objektu - ústřední topení - Společné WC a sprchy - Průměrný evidenční počet pracovníků 18 - Středisko mělo jídelnu s vlastní obsluhou - 3. společenské místnosti nekrytý bazén a parkoviště pro auta rekreantů - Rekonstrukce a modernizace střediska v roce 1985/86 zajistí dokonalejší vybavení objektu především v oblasti hygienického a sociálního zařízení.

Fenomén zanikajících a opuštěných koupališť má mnoho příčin, přesto lze vysledovat společné jmenovatele. Obecně se jedná o příčiny ekonomického rázu, kdy je provoz koupaliště ztrátový, případně jsou potřeba značné investice do zařízení a vybavení areálu. Příkladem je koupaliště Riviera ve Zlínské místní části Malenovice, které muselo být po zpřísnění legislativy v souladu se směrnicemi EU v roce 2007 uzavřeno, neboť majitelé nebyli ochotni na potřebnou rekonstrukci vynaložit peníze. Historie koupaliště v podhradí (pod Malenovickým hradem) sahá až do roku 1932, tehdy se zde nacházel rybník upravený pro koupání. Později (asi v 60. letech 20. století) došlo k vybudování bazénu o rozměrech 34 × 17 m, který v roce 1992 za 1,6 milionů koupil Zdeněk Blažek s dalšími třemi společníky a o rok později jej uvádí do provozu. Investovali dalších 9 milionů do vybavení areálu a výsledkem byla populární plovárna s toboganem o délce 102 metrů (svého času nejdelší v ČR). V roce 1994 je tobogan doplněn o 23metrovou skluzavku kamikadze. Dodnes se na toboganu můžeme dočíst, že jej vyrobila firma SEP Uherské Hradiště a Reflex Zlín. Od roku 2007 je areál nabízen ke koupi; vzhledem k předpokládaným nákladům na rekonstrukci ve výši asi 40 až 60 miliónů korun a nerentabilnímu provozu se dosud kupec neobjevil. Zastupitelé Zlína dle svých vyjádření často uvažovali, že by město areál odkoupilo a provozovalo, avšak zůstalo jen u slov. Kromě nutnosti vynaložit nemalé finanční prostředky zaznívaly i argumenty o nevhodné poloze koupaliště v údolí (slunce brzy zachází za kopce), o špatných parkovacích možnostech i o potenciálním střetu zájmů spolumajitele Blažka, který byl městským radním. Neblahý osud malenovického koupaliště je vodou na mlýn snahám Malenovic o vznik samostatné městské části Malenovice. Mnoho místních má čas strávený na Riviéře dobré vzpomínky a současný stav koupaliště nesou těžce. Zdroj Kafélanka

Opuštěná pila v olomouckém kraji. V opuštěné pile se nachází zhruba 6 velkých silážních věží na piliny. Jsou celkem vysoké a dá se na ně lehce vylézt (jsou tam žebříky). Dále se v objektu nachází zachovalé stroje např. velká frézka na dřevo a podobné viz foto.