Krok za krokem se zvedám výš, vzduch je chladný a tichý. Hledám starou pilu. Mezi stromy se najednou něco objeví. Má to umělé, lidské tvary – velký kus rezavého železa. Zastavím se a poznávám část katru, z velké části zapadanou listím. Jdu správným směrem. Les si pamatuje víc než mapy. O kus dál leží další fragmenty: pokroucený rám, zbytky řemenice. Všechno je roztroušené, jako by se pila sama r...
