Album trochu staršího data. Zajímalo by mě, jak vypadá teď. Naše návštěva sr kryla s 'návštěvou' drzých magnetů, co přijeli dodávkou až ke vchodu.

Co dělat, když je vstup od louky pod pečlivým dohledem sousedů? Odpoveď je jasná - cesta přímo z hlavní ulice

Vzácná příležitost, kdy byl tento poměrně rozsáhlý kryt přístupný.

Hospic vedený řeholními sestrami, později část budovy slouzila jako učňák. Hospic je zcela prazdný, impozantní je sál, který však nahlodavá vlhkost a plíseň.

Na internetu v urbexovych skupinách prezentováno jako banka, ale není tomu tak. Jedna se o filmové kulisy ve staré důlní bodově. Ale atmosféra pěkná. Hlavně, když kouzlí sluníčko

Podzemí je jiný svět. Neznámý, skrývající překvapení, nebezpečný. Připomínají mi kapsle nacházející se mimo prostor a čas. Špatně se odhaduje vzdálenost i uplynulá doba. Ačkoli dovnitř jdete za slunečného počasí, při východu zůstanete překvapeni, že třeba nasněžilo 10 cm. Zejména stařiny, tesané ručně, často se naklánějící podle lomu skály jsou kouzelné.

Jeden za závodů Avia. Tento spadl do leteckého průmyslu. Brány opouštěly celé letouny - civilní i vojenské včetně první československé stíhačky Avia S-92. Později bylo od kompletních letounů upuštěno a produkce se stávala z motorů, vrtulí apod. Nacházely se zde výrobní haly, zkušebna, kryty, úpravna vody... Po ukončení výroby se areál stal na dlouhý čas brownfieldem. V současné době finišuje demolice a úklidové práce. V pránu je moderní obytná čtvrť včetně zeleně a sportovně-kulturního vyžití. Navštíveno těsně před počátkem demolice.

Pěkný industriál nemusí být jen hutě nebo elektrárny. Textilky mají také své kouzlo. I když se tady podařilo prozkoumat jen část jediného patra, tak několik dokumentacních fotek vzniklo. A strávit den s lidmi se se stejnými zájmy se take počítá.

Dnes si zde urbexeri podávají dveře. Původně zámek, letní sídlo italské rodiny, po znárodnění budova slouzila jako škola. Posléze zrekonnstruován do podoby hotelu.

Jedna budova po demolici, budou dalsí následovat?

Pří planování cesty za podzemím, nebo jinym cílem, vždy kouknu do své mapky, zda není poblíž Minda. Takže dnes dva objekty témě u sebe a dvě Mindy. Administrativka u slévarny je momentalně obydlená .

Některé sochy zmizely. Rozpadajicí se dům je zcela prázdný.

Toulání v bývalé vojenské oblasti. Mimo Mindy nebylo moc, co fotit. Poslední art je kousek vedle, ale přidávám do tohoto alba. Vím, že v M. jsou ještě dalsí Mindy, ale neměla jsem lokace a nepoštěstilo se.

Známé místo, které pomalu mizí. Zaujme, že v jednom z velínů nejsou na zdi obvyklé nahotinky, ale obrázky s krtečkem 🙂

Kotelna s kancelářemi zůstává jedinou budovou kdysi známého závodu, která nenašla využití a chátrá.

Vyklizená, moc k obdivování nezbyl8. Však záludný tvar budovy se postaral o vtipné hledání východu.

Místo, které si příroda bere zpět. Jedná se o bývalý cínový důl a zajatecký tábor. Nachází se zde i podzemní chodby, ty jsou však zatopené. Fotky jsou z léta 2022.

Po sloučení dvou škol v obci, tato budova nenašla stálé využití. Fotky jsou z léta 2022.